Dům rodiny Morganů

Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř *odcituje staré pořekadlo, kterým ho od mala dusila přestárlá tetička Mildred a jen doufá, že se Dexter nehodlá zpovídat, protože on může být kýmkoli, ale vrbou teda rozhodně ne. nebo alespon ne tou Dexterovou* Ta tvá ale musela být extrémně špatná, že jsi klesl tak hluboko... *neodpustí si. když si uvědomí, co řekl, bez omluvy se dá do balení drobností, co kolem sebe během oběda nechal* Měli bychom jít, abychom neztratili stopu než padne tma *postaví se, kuši připravenou v ruce, hůlku na dosah*

°Vypadá to že mou návnadu v podobě závislosti spolknul i z navyjákem. Dám ruku pryč z jeho zápěstí a potlačím jistou touhu si jí utřít. V posledních letech jsou jí neměl, tak proč se oběvila teď u něj. Vždyť nám se v celku vlastně zamlouvá, až na to že ho chceme zabít. Ale to Trinityho taky° Byla to tenkrát těžká doba °povzdechnu si. Když to tak sesumarizuji, tak vlastně skutečně byla. Našli moje přátele ležící pod mořem a vytahali je na miamské slunce. To od nich myslím bylo trochu drzé a podstrádalo to úctu k mrtvím°

*čekal ledacos, ale závislost na tvrdých drogách teda rozhodně ne. pozorně sleduje jeho příběh a zahanbeně se klopící oči a uvažuje nad tím, zda to, co právě slyší, je opravdu pravda. s největší pravděpodobností ano - vždyť proč by mu v něčem takovém lhal? - ale drogy nevysvětlují všechno. Podezíravě se podívá do těch jeho studem zalitých očích a uvědomí si, že pokud je Dexter lhář, pak je v tom velmi dobrý. ten nenadálý dotyk jeho dlaně na své paži ho překvapí víc než by si přál. není mu nijak zvlášť příjemný, ale nějak nemá srdce na to Dextera odstrčit. pár vteřin zírá na Dexovu ruku položenou na té své a neví co říct* Nemám právo na to, abych odhaloval cizí tajemství *prohlásí nekonfliktně i když by ho nechtěné podřeknutí nijak na svědomí netížilo. nemá ale smysl něco takového prozrazovat. zatím... Na jazyku ho pálí otázka, proč něco takového vůbec dělal, ale radši by se udusil, než by se na něco tak osobního a intimního zeptal* Nikdo není dokonalý *řekne neurčitě a vymaní svou paži z jeho nepříjemného sevření*

°Máme tendenci ho vyvést z míryjako tenkrát Narcisu v kavárně, ale vím že u něj si to nemůžu dovolit. Cítím jak Společník vrčí a varujemě před takovou provokací° Býval jsem závislí °a stále jsem i když ne na heroinu nebo kokainu jak by si všichni mysleli, ale na vraždění lidí. Stejně jako feťák ani já si nedokážu pomoct a nedat si další dávku v podobě rolí omotaného svíjejícího se těla° Bral jsem heroin, je to asi tři roky °přiznávám se se sklopeným zrakem, aby neviděl že v očích nemám žádnou lítost ani kajícnost° Vlastně nevím proč ti to říkám °vzhlédnu k němu jen na tak dlouho aby viděl zmatek, stud, lítost a strach kteroužto směsicí emocí jsem si přetřel svou masku° Prosím neříkej to Narcise. Jednou jí to řeknu sám, ale teď je na taková odhalení příliš brzy °překonám svůj přirozený odpor k jakýmkoliv dotykům a sevřu mu zápěstí v naléhavém gestu.°

No... *zamyslí se nad tím, co Dex říká* ...abys ji zabil, musíš mířit na srdce. Pokud netrefíš srdce, nepomůže ti proti ní ani tucet brokovnic *nezbývá než doufat, že má Dexter přesnou mušku a pevnou ruku* Jo, tak mi taky občas říkají *zasměje se vtípku na vlastní účet. když Dexter začne pochybovat o jeho pravdomluvnosti, zpozorní. dlouho mlčí, prohlíží si ho a je si jist, že Dexter není jen přihlouplý mudla. na to je příliš všímavý a nebojácný* Mám takový dojem, že ani ty ke mě nejsi úplně upřímný *oplatí mu po nekonečné chvilce vzájemného pohledu do tváře. Dexter něco skrýval, tím si byl jist*

Takže silné kosti, to °se budou broky od nich odrážet a drtit zaživa tomu zvířeti vnitřnosti, až mu tam udělají takovou krvavou, nechutnou kaši, anižby ho to hned zabilo. Ještě bude tak minutu, dvě bude poulet vyděšené, bolestí skalené oči než mu mozek z nedostatku kislíku vypoví službu° zůstanou broky uvnitř. No °zmuchlám obal od sendviče, strčím do pytlíku a ten pak do batohu° když to nebudeme jíst, tak nevadí °obrátím se na něho z úsměvem° Takže novinář? Veš na kadeři literaturi? °vzpomenu si na jakýsi citát. Společník se tiše vyplazí ze zadního sedadla, položí mi zubatý zoban na rameno a tiše šeptá do ucha "lež, lež, lež" jako mantru. Natáhnu se po jeho třepotajících se křídlech a přitáhnu si je k tělu. Tenhle chlap je nebezpečný, lže mi a já jsem už teď plně připravený ho zabít. Nevím proč, ale jsem si jist že odpovídá Kodexu. Má to prostě vepsáno v očích a tváři, jen to skrývé stejně dobře jako já. Ale Společníka nemá° Mám dojem že mi neříkáš všechno °pouštím se na tenký led s příjemným pocitem nebezpečí v hrudi. Někdy mě to láká být svobodným lovcem bez Kodexu a pravidel°

*uleví se mu, když se hlaveň odvrátí. něco mu však říká, že Dextrova omluva není tak upřímná, jak by se mohla na první pohled zdát. potřese trochu hlavou, aby tu hlodavou myšlenku dostal z mysli* Ano má, je to jeden z nejnebezpečnějších predátorů v těhle lesích. Má silné kosti a svalnaté mohutné tělo *dojí kuře, z boční kapsy vytáhne ubrousek a důkladně si otře zamaštěné prsty a pusu. není nic horšího než být zapatlaný od jídla* Kde pracuju? *zopakuje hloupě otázku, aby získal čas na promyšlenou* V redakci Dark Times. Jsem novinář *vybere tu nejméně konfliktní možnost a sám si v duchu zatleská, jak je skvělé, že má i relativně normální povolání, kterým se může chlubit. pravou rukou se však bezděčně dotkne levého předloktí*

Omlouvám se °řeknu kajícně a bohužel dám brokovnici tak aby na Reguluse nemířila. Pousměju se. Zdá se že myslí na svou smrt, to je velice zábavné.° Koza? °ukousnu si sendvič a chvíli pečlivě žvíkám sousto. Každý dietolig a zubař by ze mě měl radost. Rád by slyšel že všechno jídlo důkladně přežvíkám, protože to je zdravé jak pro žaludek tak pro zuby° Má to silné kosti? °zejímám se proto jestli budu atakovat tromy sprškou broků které proletí skrz to zvíře, nebo jestli jich většina zůstane uvnitř. O té drobnosti že se velké zvířata brokovnicí nestřílí se nezmiňuji. Je to prý sadistické, tak co bych se tím maralizoval když jsme sociopat° Takže ani si mi neřekl kde pracuješ? °nadhodím neutrální téma, o kterém ovšem vím že ho Regulus nerad probírá. Ano Dextere koleduješ si o průšvih, ale stejně to udělám°

*mechanicky žvýká sousto a myšlenky se mu toulají kolem nápadu, jak se Dextera zbavit snadno a rychle. Jeden způsob by tu byl. Pohladí si hůlku a pak ruku zase stáhne. Vyřídit ho jen proto, že se mu moc nezamlouvá, je trochu málo. jeho pozornost upoutá to, že čeho si Dexter všiml na těch stopách. Myslel si, že si je prohlédl jen aby se neřeklo* Vlastně je to spíš taková přerostlá masožravá koza se lví hlavou a dračím ocasem. *dá se do jednoduchého vysvětlování* Ano, má silnější zadní nohy, ale to má většina zvířat. Má mohutný ocas, takže ty zadní běhy jsou skutečně silné *pokračuje ve výkladu a pohled mu sklouzne ke zmiňované brokovnici, respektive k její hlavni mířící na něj. v první moment ho napadne sáhnout po hůlce a Dextera bez milosti oddělat, ale pak drahocené vteřiny, které mu mohou zachránit život nechá protéct mezi prsty a jen klidně zvedne zrak k Dexterově tváři* Měl bys být opatrnější a dívat se, kam tím míříš *řekne pomalu a prsty ho nepříjemně svrbí nedaleko hůlky. hlavou mu prolétne hanebný titulek z Deního věštce, který by otiskli v případě jeho smrti "Elitní smrtijed zavražděn mudlou". otřese se nad tou absurdní představou*

°Můj plán "jak dokonale znechuti Reguluse" je úspěšně splněn. Rozchrupkám bonbon což se rozhléhá lesem a nad čímž by Deb skákala dva metry do vzduchu a jdu si sednout vedle svého nového přítele. Jsem si jist Dextere že tě naprosto zbožňuje, protože ty jsi tak milí, vtipný a lidský bezprostřední. Posadím se vedle něj do mechu a začnu si vytahovat svoje krabičky se sendviči. Mám jich v batohu hned několik z různými druhy. Vyberu si mexický a s chutí se do něj zakousnu° Takže °promluvím hned jak polknu první sousto° jak to tedy vypadá? Je to pravděpodobně podivné zvíře velké jako tele se silnějšíma zadníma nohama °to usuzuju podle toho že jedny stopy jsou větší a hlubší a statisticky vzato jsu zadní nohy silnější° Zastřelím to brokovnicí? °poplácám otcovi starou brokovnici po hlavni a docela se bavím představou že teď spustí jak je tak hezky napířená na Reguluse. Vždyť by to byla jen nehoda, že°

*ten mudla ho začíná unavovat. tak trochu doufal, že sem půjdou honit kořist a ne sežrat na co přijdou. možná by ho měl přivázat někde ke stromu, sendvič mu nacpat do pusy místo roubíku a pokračovat dál sám. aspoň, že má odhad co se týká stopování* Dobře, dáme si pauzu *sejde kousek z pěšiny posadí se na mech, shodí ze zad kuši a zády se opře o vlhkostí nasáklý strom. z bezedné kapsy svého krátkého loveckého kabátku vytáhne kus pečeného kuřete a dá se mlčky do jídla*

°Dokonale to zabralo. Neviděl jedinou jiskru mého zájimu na mé tváři, ba zřejmě ani v očích. Dextere ty se každým dnem stále víc a víc zlepšuješ. Za pár let nebude na světě existovat jediný psychoanalitik, psychiatr a profilér FBI co by ve mě dokázal rozpoznat Monstrum. Zaměřím se na stopu° Já bych řekl °přehodím si několikrát bombon v puse jako že usilovně přemíšlím i když je mi od pohledu jasné že to bude velké asi tak jako tele, možná větší° to bude tele °uvedu nakonec svůj odhad, jakobych to teprve teď vybádal° Kdy budeme obědvat? °zeptámse vzápětí. Zaprvé mám pořád hlad a zadruhé chci budit dojem svátečního lovce co bere lov spíše jako společenskou záležitost, místo k pokecání a opití se do němoty. Ne jako sociopat a jeho Společník kteří jsou nadšení vidinou zabíjení živého tvora. Jakéhokoliv živého tvora°

*zase šustění nějakého obalu. jestli si Dex sní všechno už teď, může zapomenout na to, že se s ním pak on podělí o své zásoby. chce se zeptat, jestli si myslí, že je ta stopa čerstvá, ale Dex ze sebe vyhuhlá něco ušišlaného s pusou plnou sladkých slin. znechuceně pozvedne obočí a snaží se přesvědčit sebe samu, že se mu ten chlápek jen zdá* To je od tebe velice laskavé, ale ne, děkuju. *odmítne zdvořile, jak ho to učila matka, a roztáhne rty do nuceného úsměvu* Jak myslíš, že bude velká? *zkouší ho, jakoby byli ve škole*

°Musím sním souhlasit. Mysli tyčinka opravdu vypadá jak jí trefně popsal a přibližně tak i chutná. Zůstane mi po ní na patře neurčitě sladká pachuť, proto si raději z batoho vytáhnu pytlík cucacích bombonů a jeden si vezmu. Nakouknu an to co mi ukazuje a můj Společník zasyčí dětským nadšením. Lovit zvíře, byť velké je pro něj jen hra, trening. Jako když profesionální fotbalista navštíví středoškolskou ligu v dobročiném zápase. Není to taková výzva, přesto mi vhání temné nadšení do žil° Úvafný! °ocením s bombonem v puse a skvěle dělám že mě to zas tak nezajímá jak mě to vlastně zajímá. Snad jen oči by mě mohli prozradit° Nedáš si taky bombofn? °nabýdnu mu pytlíček

No, jak myslíš. *sotva slyšitelně se uchechtne a odpustí si přednášku o tom, že ženy moc nemají rády, když před nimi mají muž nějaké tajemství. nebo alespoň ne ty, které on zná. zaslechne šustit nějaký obal a tak se otočí a koutkem oka zkontroluje, co Dexter dělá* Vypadá to jako přežvýkaná svačina zapečená v obdélníkové formě *ušklíbne se nad tím hnusem, co si právě nacpal do pusy a otočí se zpět dopředu* Já taky jelena *zalže, nemá potřebu se svěřovat se vzpomínkami* Podívej *zastaví se, skloní se k zemi a odhrábne trochu listí a mechu, aby byla lépe vidět stopa velká jako lidská dlaň* To je stopa naší drahé přítelkyně Chiméry *prohlásí radostně a zvědavostí bez sebe se podívá Dexterovi do jeho jinak chladných očí, aby viděl, co to s ním udělá.*

°Myslím že je poměrně zbytečné mu vysvětlovat že některá spektra slunečního záření prochází i listy. Já sám se to dozvěděl teprve nedávno když s tím přišla Astor. Začínají mi v hlavě uvízávat nepotřebné věci co se týkají dětí. Dexter je prostě lev hlídající svá mláďata. Mám hlad° Nemá důvod být naštvaná °hodím si batoh na jedno rameno a vytáhnu mysli tyčinku. Nesnáším je, mnohem raději mám čokoládové, ale ty by se mi v batoho roztekli° To co si dělám ve volném čase °včetně porcování zločinců° je moje věc °rozbalím si tyčinku a zakousnu se do ní s opravdu malou chutí. Ovšem potřebuji cukr, abych byl vůči Regulusovi neustále ve střehu. Přesně to mi totiž našeptává Společník už od chvíli co jsme zastavili s autem° Nějvětšího? °myslím že to byl ten obr, první oběť po to jsem zabil bratra° Jelena. Obrovského, statného s krásným parožím °připomenusi chlapecká léta i to jak mi ho otec ukázal polomrtvéh a řekl abych ho zabil. Rozkuchal jsme ho zaživa° A ty? °zeptám se zdvořile, žvíkajíc tyčinku°

*nemá nejmenší tušení, o čem to mluví a tak raději mlčí. v duchu si ale slíbí, že se na ty jeho technické vymoženosti nespolehne ani v té největší nouzi* Sluneční baterie ti bude nejspíš k ničemu. Hlouběji v lese bude totiž tma i ve dne. Skrz husté větve neuvidíme ani na oblohu, takže se nebudeme moct řídit ani podle hvězd. *podotkne jakoby nic* Bude naštvaná až to zjistí *řekne lhostejně, zase se otočí a pokračuje dál* Říkal jsi myslím, že jsi chodil lovit s otcem. Co největšího jsi kdy ulovil? *ptá se se zájmem, na chvíli se zaposlouchá do zvuků lesa, oči má na šťopkách, ale když je všude ticho jako v hrobě, pokračuje dál*

°Pozoruju Reguluse jak dupe ve větvích jako slon a opravdu si myslím že ten podivný pocit vzadu v puse je touha se smát, ale nejsem si tím jist, takže to raději nebudu skoušet. Každopádně vím že Společník se jeho nemožnosti směje až se za šupinaté břicho popadá° Mám kopmas a GPS navigaci °podotknu° I kdybychom sešli z pěšiny zas nás to navede na správný směr. A je to se sluneční baterií °chlubím se hned ze dvou důvodů, protože mám počítače opravdu rád, ten můj mě spojuje s celím světem a díky němu lovím bezpečně a také proto že muži to prostě dělají. Mluví o ženách, autech, sportu, politice, grilování a technických výstřelcích. Společník mě ponoukne aby couvl když se ke mě tak prudce otočí a já ho bez váhání uposlechnu. Potřebuju si od útočníka držet správnou vzdálenost abych se mohl bránit a od kořisti být tak daleko aby mě neslyšela a já si mohl čas a místo útoku zvolit sám° Narcisa nemusí vědět všechno co dělám °zejména to že vraždím lidi° a Deb je dost dobře schopná se o děti postarat °až na to že nemá zdání co je Harry zač a že jí vlastně hrozí nebezpečí když je v jeho blízkosti°

*při zmínce o DNA se na chvíli zarazí a doufá, že to byl jen vtip. zřejmě byl, protože hned v zápětí z Dexe vypadne relativně správná odpověď* Odpověď B je správně *odcituje moderátora z ranního vysílání jedné kouzelnické rádiové stanice* Nesmíme být moc hluční a ať se stane cokoli, nesmíme sejít z pěšiny *zašeptá smrtelně vážným tónem zatímco jim pod nohama křupají suché větvičky a šustí spadané listí* Děti hlídá tvoje sestra? *pozastaví se nad tím nechápavě* Kdes vůbec Cise řekl, že jdeš? *z ničeho nic se prudce zastaví a otočí se k němu*

°Marně se snažím v hlavě vydolovat cosi o řecké mitologii co jsme se učili ještě na nižší střední. Vybavuje se mi akorád to čemu lékaří říkají chyméra° Nepředpokládám že máš na mysli člověka který má několik DNA? °Vím že toho nemyslí, ale Společník i já tiše, bláhově zadouféme že myslí° Takže to bude stvoření které vypadá jako sešité z několika kusů jiných tvorů °Takové věci dělal ten hloupí preparátor co si hrál na mého bratra° Nemůžu se to zdržet dýl jak výkend °upozorním ho. Sice bych tu strávil celí týden jak tak pozoruji Společníkovo nadšení z téhle dětské hry, ale nemohu. Jsem otec na plný úvazek° JSem otec na plný úvazek a teta Debora není zrovna dobrý vzor pro děti °vlastně je, mominemeli její tendenci tíhnout k masovím vrahům a podivným existencím a to že mluví jako kanálník. Vydá se za Regulusem docela i natěšený na to co nás čeká. Nenudím se a to je příjemné°