Dům rodiny Morganů

https://kloviagrli.com/ - viagra boys sports https://vigedon.com/ - viagra on line https://llecialisjaw.com/ - cialis 5mg best price https://jwcialislrt.com/ - cialis 20mg price https://jecialisbn.com/ - cialis and viagra

https://ljcialishe.com/ - cialis lilly https://cialisvja.com/ - order cialis https://viagraonlinejc.com/ - gas station viagra https://viagratx.com/ - viagra alternatives https://buycialisxz.com/ - order cialis online

+Spolkne uražené odseknutí, které se jí dere na jazyk. Není zase tak hloupá, aby tu polomyš, polokrysu utrápila žízní+ Jistě, že jsem mu dala dost vody +řekne naprosto klidně+ Možná byl už moc starý +navrhne další logické vysvětlení. ona ho přece nezabila!!!! aspoň v to tedy doufá+ Dobře, zajdu tam +přikývne a snaží se vybavit si cestu. jestli tohle někdy praskne Cody ji začne nenávidět. trochu ji ta představa vyděsí. trvalo dlouho, než si na ni děti zvykly a teď by se to všechno mělo znovu pokazit kvůli mrtvému morčeti? to by nebylo fér+

+Zamračím se. Co se mohlo morčeti stát že chcíplo, přestože nikde v dohledu a dosahu nebyl Harry? Jedině tak že pošlo žízní+ Dávala si mu dost vody? +zeptá se z výčitkou jak by to podle mě udělal správný manžel a nebo otec rodiny. Osobně je mi docela jedno jestli to chlupaté stvoření žije nebo ne, hlavně že nenašla Narcisa chcíplé morče do jehož vnitřností by měl Harry ponořené svoje malinké ručičky+ Zverimex je tu myslím hned naproti... vedle banky +vybaví si docela snadno ulici kde stojí nemocnice, ostaně nejsem tu poprvé, i když jsem tu nikdy nebyl jako pacient+

+Dexter se jako vždy tváří naprosto neurčitě. Vůbec nedokáže odhadnout, co se mu honí hlavou, zda ho něco potěší nebo naopak ho to otravuje. Je nečitelný jak zavřená kniha, ale za tu dobu, co ho zná si na to začíná pomalu zvykat. Jeho váhavé "dobře" je pro ni ale dostatečně přijatelná odpověď a tak se na něj rozradostněle usměje+ Užijeme si to, uvidíš. +ubezpečí ho. Nemůže tomu uvěřit. Čeká je jejich první společný víkend, co na tom, že bude muset přežít to otravné žhnoucí slunce, prakticky nesnesitelné horko, otravné komáry a kdejakou jinou havěť+ Zlato, stala se hodně nepříjemná věc +začne opatrně a nervózně si zkousne ret+ Když jsem šla včera nakrmit to Codyho morče, našla jsem ho mrtvé. +řekne rychle+ Nevím, jak je možné, že umřelo, ale prostě... +povzdechne si provinile. přestože se o něj starala jak nejlíp uměla, pošlo a tak nějak cítí, že to je její vina+ Nevím, kde se dá koupit nové morče. Musím sehnat úplně stejné, aby Cody nic nepoznal... +dělá si starosti+

+Normální pár? To je pro mě trochu děsivá představa. Tuším že normální pár tráví hodně času v posteli bezúčelným pářením a následnou nezajímavou konverzací na banální a nudná témata. Souložení má sice jisté kouzlo kterému jsem z části propadl, ale rozhodně není ani z poloviny tak zajímavé jako porcování ještě živé, cukající se kořisti+ Dobře +souhlasím trochu neochotně. Snad si mojí neochotu vysvětlí jako obavu o děti+ až se uzdravím, tak tedy někam vyrazíme +je to děsivé, ale horory jsem měl vždycky rád. Spousta evidentně umělé krve a křiku. Takové komedie pro mě a mého Společníka+

+to, že ten nápad okamžitě nesmetl ze stolu považuje za velice dobré znamení a naděje, že konečně zažijí pár dní bez asistence nějakého vyšinutého maniaka s nožem+ Samozřejmě nejdříve strávíme nějaký čas s dětmi, to je pochopitelné, ale potom bychom mohli poprosit třeba Deboru. Určitě jí nebude vadit, když děti na jeden víkend pohlídá +řekne sebejistě. nevidí důvod, proč by to Deb mělo vadit a to i přesto, že Dexova sestra není zrovna dvakrát typický mateřský typ+ Poslední dobou se toho hodně událo, Dexi +zkonstatuje+ Od doby, co jsme spolu jsme ještě neměli příležitost být spolu jako normální pár... +postěžuje si, přestože to není zase tak úplně pravda+

+Muži prý nerozumí ženám, což je problém. Ale co má dělat zrůda která nerozumí ani ženám ani mužům? V jednom okamžiku se bojí o svoje a moje zdraví a v druhém chce vycestovat na místo kde skupina násilníku a vrahů vyhazovala barely do kterých nacpali své oběti a zalili je kyselinou. Podivné místo na dovolenou, ovšem já bych si mohl osvěžit trochu vzpomínky na ty časy kdy sem je chytal a porcoval na kousky+ Jenže co z dětmi? + a co se všemi těmi vrahy a násilníky, kteří tu bez mně, nočního lovce který je jim stále v patách, budou mít rej a posvícení. I když... moje zlámané kosti trcohu znesnadńují lov. Dobré je jen to, že Společník se podle všeho zdá být pořád ještě naprosto spokojený a najedený je stočený na zadním sedadle mé mysli. Zřejmě zničit dalšího nám podobného přináší víc potravy, než zabíjet obyčejné, příležitostné vrahy+

+zamračí se nad tím, jak lehkovážně uvažuje a s povzdechem si k jeho posteli přitáhne židličku a posadí se na ni+ Co kdybychom až tě pustí z nemocnice si spolu někam vyrazili? +zeptá se opatrně. není si vůbec jistá, jestli se mu vůbec bude chtít něco podnikat+ Třeba jen na víkend do Everglades nebo někam jinam poblíž +dodá rychle dřív než mu dá šanci cokoli říct+ Nějaká útulná chatka v přírodě uprostřed močálů, jenom ty a já... +nechá to vyznít do ztracena+

+Vezmu si tu čokoládu co sebou Narcisa přinesla, rozbalím ji a začnu jíst, zatím co na na mě upravuje peřinu. Docela by mě zajímalo proč to dělá? Nepřijde mi nějak zvlášť zmačkaná a stejně je pod ní horko. Vezměte si že venku máme Miamské léto, takže je vedro i v klimatizované nemocnici. Zvednu k ní pohled když se začne omlouvat a musím se hluboce zamyslet nad tím o čem mluví. Racionálně vzato nebyla to její vina, ale moje že po ní ten vrah šel+ Nic se nestalo. Všichni jsme živí, tak nač se tím zatěžovat +řeknu nakonec tak milím hlasem jakého jen jsem schopen, naštěstí jsou moje slova trochu ztlumená čokoládou+

*mávne odcházejícím dětem a sleduje je, dokud se za nimi nezavřou široké nemocniční dveře. jakmile zůstanou o samotě shlédne k Dexovi, vezme ho za nabízenou ruku a posadí se k němu na postel. mlčky ho přikryje peřinou, kterou z něj děti, jak se po něm válely, skoro stáhly z postele. když už na ní není jediný nežádoucí záhyb, vzhlédne k němu* Mám výčitky svědomí, Dexi. *přizná nešťastně* Málem jsi umřel, protože jsem si nedávala dost velký pozor. *vysvětluje dál a když se jí to všechno znovu promítá hlavou a uvědomuje si, co se mohlo stát, začíná se jí z toho třást hlas* Je mi to tak líto *vydechne nešťastně, předkloní se políbí ho na rty*

Tak nazdar kamaráde °potřesu si s Codym rukou° Uvidíme se brzy princezno °nechám se od Astor políbit, když jsou všichni tak milí a přijemní vrátím se k jejich dětským přezdívkám. Stejně už mi chybělo jak neviní byli kdysi, před lety kdy jsem je poznal. Dám pudu i Harrymu, kterému je to stejně jedno, protože jemu je jedno prakticky všechno° Nashledanou °rozloučím se s tou najivní ženou a pousměji se na Narcisu° Jasně, ale jen chvilku °povzdechnu si, abych vypadal dostatečně unaveně° Pojď ke mě °natáhnu k ní ruku. myslím že je vhodné abych se teď choval, jak říká Deb, přítulně. Tak by se člověk který skoro přišel o milovanou sobu chovat mě ne?°

Dobře °kývne na souhlas° Tak pojďte... Necháme vašeho otce °mrkne na Dextera z úsměvem° odpočívat °vezme Harryho do náručí a pokyne dvěma dospělejším. Astor dá Dexterovi pusu na tvář, Cody se jen usměje a potřese si s Dexterem rukou, je to ostatně mladý muž tak nebude kdy koho olíbávat a oba odejdou s ženou pryč°

Slyšeli jste paní Whitovou, už je to otázka jenom pár dní... *podpoří Dexterovu výmluvnou odpověď a povzbudivě na ně mrkne* Za chvíli už budete doma a pak si budeme jenom užívat *slíbí a vzpomene si při tom na tu vyjížďku Dexovou lodí, kterou nebyl ani čas zrealizovat* Děkujeme paní Whitová, že nám tak pomáháte *otočí se k ní a co nejvděčněji se na ni usměje, aby si ještě víc naklonila její přízeň* Dexter je dobrý člověk a příkladný otec. *doplní ještě a vezme Dextera za ruku volně položenou na nemocničním prostěradle, aby jen pro oči sociální pracovnice vytvořila dokonalý obrázek šťastné a vzorné rodiny. Milá Astor připravená starat se o mladší bratry, kajícíse Cody, hodňoučký a sladký Harry, Dexter hrdina miamské policie a jeho milující přítelkyně, která zbožňuje jeho děti* My všichni jsme vám velice zavázáni *kuje železo dokud je žhavé a počechrá při tom Harryho ve vlasech. ten se zrovna zabývá příliš velkým bombónem ve své puse a všechno je mu jedno* Můžu tu s tebou ještě chvíli zůstat? *zaprosí pohledem, když se Dexter zmíní o svém vyčerpání*

°Zajímavé je že nikomu ani nevadí že jsem ho zabil. MOžná že bych se mohl odhalit úplně a lidé by mě přesto oslavoali. Ne, to je hloupí nápad. Potřebuji ještě cukr. Sáhnu si pro bonbon a nenápadně ho spolknu když se všichni soustředí na Whitovou. Pak se zase tvářím normálně. Už chci domů kde je jídlo a moje postel° Ne lituji Astor opravdu to zatím nejde, ale budu na vás myslet. Na oba... vlastně všechny tři °strčím bonbon do pusy Harrymu aby se nevěnoval té krvi ale jídlu° Myslím slečno Whitová že byste je měla už odvést °dělám zmoženého°citím se nějaký slabý...

°Sleduje děti s úsměvem, dokonce i Harryho který projevuje tak eminentní a nezdraví zájem o krev a přesto jí to nic nenapoví° Já vím že byste chtěli být doma, ale jak i Dexter uznal zatím to nejde °obrátí se na Narcisu a pokývá hlavou° Díky smrtí Alastrové se začali přezkoumávat její případy a zdá se že u některých rozhodla... řekněme unáhleně. Navíc pan Morgan °usměje se na Dextera° je teď ve všech novinách jako hrdina maimského oddělení vražd, takže se to urychlilo °zaasměje se°To víte... bratříčkování platí všude, ale nikomu to neříkejte.

Hej! °ohradí se když Astor mluví° Já nejsem malé děcko, abych si neuměl udělat ani svačinu! °rozčiluje se dotčeně° Umím se o sebe postarat taky sám. Nepotřebuji aby mě někdo hlídal... dobře... někdy potřebuji °přizná skroušeně° Ale to a tím autem byla jen výjimka! °řekne důrazně°

°Nakaboní čelo° Opravdu se tam musíme vrátit Dexi?°zeptá se trochu úzkostně. Na to že už je docela stará možná až moc° Nejsme už malé děti abychom se o sebe neuměli postarat. Já umím vyprat, postarat se bráchy. Zvládnu Codymu udělat svačinu i Harrymu něco ukuchtit. Vážně! °říká to Dexterovi protože doufá že s tím něco udělá°

*tušila, že to s návratem dětí nepůjde tak hladce, jak by si přála, ale potvrzení dalšího prodloužení jejich pobytu v dětském domově ji opět začíná frustrovat. rozčiluje ji, jak se ta sociální pracovnice ohání nesmyslnými paragrafy o zákoném opatrovnictví a ona s tím nemůže nic dělat. Dexterovo klidné "chápu" a uznání vlastní neschopnosti jí k němu moc nesedí. Buď se musí cítit opravdu špatně, aby tohle vůbec vyslovil, nebo ví, doma pořád ještě není dostatečně bezpečno na to, aby se děti mohly vrátit. Zmateně se na něj podívá, ale nahlas nic neřekne. Ne když jsou tam děti. Ty ale z místnosti momentálně asi nedostane. Drží se Dexe jako klíšťata* Znamená to, že za týden už budeme mít děti doma? Bez nějakého soudem nařízeného dohledu? *obrátí se na pracovnici*

°Ta žena je opravdu tupá a nic nevidí i když na to s mou maskou nejsem nejlépe, jaké štěstí° Chápu °přikývnu chápavě a políbím i Harryho, aby se neřeklo že ho nemám rád. S překvapením pozoruji jak moc se Astor má k Narcise a jak slušně se chová. Vypadá to že pár týdnů v dětském domově jí otevřelo oči° Paní Whitová má pravdu, potřebuju trochu času na uzdravení, protože opravdu nejsem v pořádku °řeknu skoro omluvně těm mým dvou starším mláďatům a krátce pohlédnu na Harryho kterého doslova fascinuje vyprázdněná lahev od transfuze co visí ve stojanu°