Dům rodiny Morganů

Kdyby to nebylo z ruky a couralo se tu hodně lidí, nežili by tu tak divocí tvorové, jací tu žijí a my bychom neměli co lovit... *pokrčí rameny* Výborně *ocení jeho připravenost. v očích se mu leskne cosi zlověstného. to ho překvapí, čekal, že se Dexter okamžitě podělá strachy. s takovým nadšením nepočítal. kdo ví, co je ten chlap vůbec zač...* Budeme lovit chiméru. Víš co jak to vypadá? *podívá se na něj pochybovačně* Před pár dny jsem ji vystopoval pár kilometrů odsud... *kývne hlavou směrem k lesu* Když na to ale přijde, zabijeme cokoliv, co se pokusí zabít nás *zavtipkuje, i když to jako vtip vůbec nemyslel* Pivo? Výborně! Doufám, že ti Narcisa nabalila i svačinu, protože kdo ví, jak dlouho se tam zdržíme *řekne zatímco se vydá směrem do lesa a odhrne první změť větví, aby mohli projít dovnitř*

°Usměju se. Připraven oddělat nějakou potvoru i tebe° Ani ne. Je to trochu z ruky °rozhlédnu se kolem a musím znovu zkonstatovat že je to pustina. Černý, hustý les kam jen člověk pohlédne a dál jistě taky. Tohle není loviště jaké znám já. Ty jsou taková upravená, je znát že tu a tam nějaký ten lesník zasáhne, tohle je prales° Dokonale připraven °poklepu na pušku visící mi pod rukou. To že se v jeho případě spolehnu spíše na nůž už nechám stranou° Zastřelím cokoliv od srnky až k čemukoliv co mi ukážeš °rozhlížím se kolem, abych mu dovolil nahlédnout mi do očí. Vím že v nich tančí mé temné já, i když ani spoloviny né tak jako když zabíjím lidi° A vzal jsem nějaké pivo °oznámím mu veselím hlasem. Na lovech se vždycky pije°

*vteřinová ručička na hodinkách tiká nějak nepřirozeně nahlas a nepříjemně mu brnká na nervy. Dexterovo zpoždění by ho mělo těšit. třeba se ztratil a už se nikdy nenajde, nebo ho cestou něco sežralo... Místo škodolibého potěšení však začíná být čím dál tím nervóznější. Není zvyklý na nikoho čekat. Tím míň na nějakého mudlu. "Ahoj" ozývající se odněkud zezadu zní najednou tak hlasitě, že se trochu lekne a s hůlkou bleskurychle tasenou z hábitu se prudce otočí. s kletbou na jazyku probodne Dexe pohledem* No nazdar *oplatí mu o poznání méně nadšeněji a schová hůlku na místo* Doufám, že jsi cestou neměl nějaké nepříjemnosti *zasměje se v duchu* Připraven vyrazit oddělat nějakou tu potvoru? *dá mu poslední šanci to vzdát a upraví si na zádech kuši, šipky i dlouhý lovecký nůž*

°Beznadějně jsem dobu hledal na mapě a stejně beznadějně pak z autem bloudil. Místo kam řekl abych dorazil je hotová pustina a můj Společník mi to nejmíň každých deset minut vrčivě připomene. Konečně se dotanu na místo, nebo spíše tam kam se autem dá dojet. Vystoupím, vezmu si ze zadního sedadla batoh ve kterém mám jídlo, pití, základní zdravotnické potřeby a zásobu nábojů do pušky. Pušku hodím přes rameno a k pasu připnu lovecký nůž který se mi tak moc osvědčil při mém měsíčním lovu a mám jeho chlad a divokoct pevně v ruce. Vlastně on je mou prodlouženou rukou. Dokážu jím rozkuchat zvíře, nebo zabít člověka jedním zásahem do srdce či ledviny. Teréní chůze ní moje nejoblíbenější činost, mám raději město, jsem prostě městcký tvor, ale mého Společníka to docela těší. Vejdu pod temné koruny stromů a v ten moment mi tělo rozechvěje jeho tiché Jeho tiché vrnění. Není to jako když jdeme lovit Naší kořist, ale i tak stíny zešednou a stanou se prohleditelnými, sluch se mi zlepší a všechno se ve mě příjemně napne. Není to Nutkání jaké znám, je to jen potěšení z lovu. Vydám se rychle cestou, není to ani tak těžké jak to vypadá. Kompasu jsem se naučl rozumět jako malí, takže už za půl hodinku vidím Regulusova záda. Vyklouznu ze křoví a potměšilé chechtání Společníka mě prostě donutí udělat° Ahoj °přímo za jeho zády. "Baf" by sice bylo efektnější, ale nechci pokoušet jehop zbraně°

*přemístí se na pěšinu, kde se měl setkat s Dexterem. trochu se uchechtne tomu, jak se tam asi dostane on, protože žádná pořádná cesta, po které by ten divný mudla mohl přijet autem, tam prostě není. možná, kdyby měl nějaké takové to teréní s velikýma kolama... za zády má hustý tmavý a až nepřirozeně tichý les. podívá se na své nechutně drahé hodinky a otráveně si odfrkne* Už má dvě minuty zpoždění *zabrblá pro sebe a zahledí se do míst, odkud by čistě teoreticky měl Dexter přijít. Zatím je však všude jen to mrazivé ticho*