Dům rodiny Morganů

Já vím, že měli *souhlasně přikývne a zlehka se na něj usměje. když zazvoní zvonek, tázavě se podívá na Dexe. že by Debora byla natolik taktní, že by předtím, než vpadne do dveří zazvonila? to asi ne. sleduje Dexe, jak vylézá z vany, jak z něj stékají chuchvalce pěny až dokud jí nezmizí z očí za dveřmi. chvíli sedí v teplé vodě a s ušima na šťopkách se snaží zaslechnout hovor od hlavních dveří, který by jí mohl napovědět, kdo je tím nevítaným hostem. žádná slova se k ní však nedonesou a tak vyleze z vany, zabalí se do huňatého županu a vydá se za Dexem*

°Má samozřejmě pravdu. Sociálku by to mohlo uklidnit, ale zároveň by jim to mohlo být podezřelé. Zase je pravdou že Rita umřela před rokem, takže už mám smutek zasebou, což mi dotvrdili všichni ostatní° Prostě bychom měli chvíli vyčkat °řeknu chlácholivím tonem. Předstírání mi jde najednou líp od plic, když mi nesedí na klíně. Ozve se zvonek odedveří. Že by si Astor nebo Cody zapoměli klíče? Nepravděpodobné, obou jsem je sám dával do ruky když odcházeli° Někdo zvoní °oznámím zřejmí fakt, tak jak to lidé často dělají. Vstanu s té její přepichové vany. Je opravdu nádherné. Natáhnu si na sebe župan a vyrazím ke dveřím°

Hmm *zahučí tak potichu, že si ani není jistá, jestli to vůbec slyšel* Jenom nechci, aby sem přišla nějaká pitomá ženská, která si myslí, že sežrala moudrost světa, a strkala nos do našeho života. *sklouzne z jeho klína, posadí se naproti a začne si prohlížet bubliny. ač to nerada přiznává, Dexter má pravdu. zvlášť v tom, že se neznají dost. nebo alespoň on o ní neví tak úplně všechno resp. to, co by vědět nejspíš měl*

Vzít se? °Ne, rozhodně nejsem šokvaný. Dokonce bych i snesl si jí vzít, protože by se alespoň někdo postaral o děti zatím co lovím, ale nemyslím že by to takhle na rychlo bylo vhodné. Lidí by si mohli myslet že si Narcisu beru kvůli penězům, sice vím že někteří by to chápali, jako třeba šéfka. Jiní by to chápali, ale neschvalovali jako moje setra. Ale jsem si jist že by to mnozí odsoudili° Nemám nic proti manželství. Jsem republikán °což byl Harry, takže já jsem taky. Ovšem pro mě nic politika neznamená, jedině kdyby schválili legální lov lidí. Takovou sranu co by to navrhla bych zvolil° takže je pro mě rodina prioritou, ale myslím že se neznáme dost na svadbu. Nechci děti vystavit rozvodu °zvednu ruku abych umlčej jakékoliv její případné protesty° Samozřejmě si myslím že by nám to vyšlo, ale být rodičem znamená zvažovat všechny alternativi.

*věděla, že děti nemají zrovna nejideálnější dětství a tak ji poznámka žalobě nijak zvlášť nepřekvapí* Ano, úplnou. *zopakuje, když si uvědomí, že Dexter nejspíš nepochopil, na co naráží* Neznám moc zákony tady v Americe, ale u nás stát nezasahuje tak moc do věcí rodin, které jsou tvořeny manželským párem a jejich dětmi, jako do těch, které žijí na psí knížku. *vysvětlí pomalu, pečlivě váží každé slovo a doufá, že Dexter tentokrát pochopí, kam tím směřuje. na chvilku se zamyslí nad tím, co povídal předtím a nepatrně se od něj odtáhne* Nebo když jsi říkal, že cizince tady neradi vidí v blízkosti dětí, myslel jsi tím, abych odešla? *zeptá se pomalu s panikou ve tváři a nepříjemným napětím kdesi v břiše*

°Děti si neuvědomují niikdy nc, jsou nesputaní a proto je mám tak ráda. Oni se neřídí pravidli a kodexi, tak jako musíme My° Pokud někdo, tak jedině Astor. Ona si ještě tyhle problémi pamatuje z dob kdy Rita podala na svého muže a jejich otce žalobu °měla ho tenkrát zabít a prohlásit že to byla sebeobrana, měla by pak život podstatně jednoduší° Úplnou rodinu? °nejsem si jist co tím myslí. Nikdy nebudou mít úplnou a normální rodinu, pomíjeje fakt že nejsem člověk, bráno s pohledu toho že normální rodina jsou pokravní rodiče. Jejich rodiče jsou oba mrtví° Udělat na socialku dojem není snadné.

Ach Dexi. *povzdechne si a prohrábne mu vlhké vlasy* Třeba si už i děti uvědomily, jak se věci mají, a možná si začnou trochu dávat pozor na to, co a jak dělají nebo v případě Astor spíš nedělají. *řekne a snaží se, aby do té věty nacpala co nejvíc naděje a víry, kterou v sobě najde. děti ale nemají starosti, jako dospělí a bohužel jen zřídkakdy si následky svých činů uvědomují předem. Zvlášť, když jsou v pubertě...* Zlato? *řekne to jako otázku. v hlavě se jí zrodil nápad, o kterém si není tak úplně jistá, jak moc je dobrý a zda vůbec* Třeba bych přece jen mohla něco udělat... *začne pomalu* Víš... zajistit jim pozitivní a podnětné rodinné zázemí... *povídá to, jakoby zpaměti odříkávala nějaký zákon, a upřeně přitom visí pohledem na Dexovi* ...a úplnou rodinu. *dodá velice opatrně* To přece vypadá podstatně líp než otec samoživitel.

°Zajímavé jak usilovně se bere za rodinu která vlastně ani není její. Ale je to dobře, děti podle učebnic psichologie potřebují mateřský vzor a mateřskou péči, obojí by jim mohla NArcisa poskytnou. Každopádně to zřejmě chce když se chová takhle. A mě by ulehčilo celí život kdyby převzala zodpovědnost za ně na své bedra, tak jak to dělala Rita° Nemyslím že můžeš něco udělat °tedy kromě toho že bys je všechny pozabíjela. Otom už jsem uvažoval, ale zaprvé by to bylo podezřelé, zadruhé finančně náročné, zatřetí fizicky vyčerpávající a konečně, byla by to nikdy nekončící práce. Dřív bych zestrál než by se mi je podařilo všechny vyhubit. Dexter vraždící monstrum o francouzkých holích. Stejně mě jednou čeká že už nebudu schopný zvednout nůž a bodnout. Neví co pak budu dělat°

*pozorně ho poslouchá a to, co slyší se jí ani za mák nelíbí* Nedovolím, aby ti... nám... vzali děti. Jsou to teenageři, ti takové věci dělají... *kdyby se někdo skutečně začal v jejich rodině šťourat, bylo by to špatné. ona není zrovna ideálním příkladem vzorné matky. má téměř všechno, co úředníci ze sociální péče nemají rádi. nemá rodinné zázemí, jistý zdroj příjmů má teprve pár týdnů, je cizinka, čarodějka a jako tečka za parádou smrtijedka. takovýhle životopis nevypadá před úřady moc dobře. navíc, kdyby dexter někdy přišel na to, co znamená tetování na jejím levém předloktí, nejspíš by vzal děti a s křikem před ní utekl na druhý konec světa. ta představa ji vyděsí* Řekni, co mám udělat, abych ty pitomé byrokratické báby umlčela *řekne nešťastně, zoufalá z toho, co by se mohlo stát, kdyby to takhle šlo dál* Musíme něco udělat *dodá odhodlaně*

°Netuším kde by se vzali velrybi v lovecké oblasti, ale to je jedno° Nejsem upjatý °nemůžu být, protože upjatý může být jen ten kdo má nějaké emoce a drží je vsobě° jen unavený a vystresovaný z dětí °to není tak úplně pravda protože vystresovaný být nemůžu, ale pociťuji jistou nelibost nad tím se moje kricí rodina vyvíjí° Docela se bojím °lidský obrat samozřejmě° že o děti přijdu. Astor chodí za školu, nemá moc dobré známky. Cody teď vyvedl ten průser z autem. Já jsem samoživitel z nebezpečnou prací. Byť jsem jen krevní analitik sociálka mě počítá do policejního zboru °obejmu jí kolem pasu° A to že si tu ty také není úplně nejlepší. Oni sice rádi vidí úplnou rodinu, ale neradi vidí cizince v blýzkosti dětí °docela pokřivené logika, ale co bych od primitivních tvorů jací sedí na uřadu socialní péče mohl očekávat°

*rozesměje se jeho ukázce zítřejšího oběda. je jí jasné, že tak trochu přehání, ale nechá ho u toho* Ale předem ti říkám, že nejím žádné velrybí mláďata, kosatčí mláďata nebo mláďata čehokoli jiného. A ani delfíny. *neodpustí si a začne vypočítávat na prstech* Jsem ráda, že vyrážíme ven *řekne už vážně. probrodí se mořem pěny ze svého koutu vany k němu a obkročmo se mu posadí do klína* Už dlouho jsi takový upjatý, alespoň na chvíli zapomeneš na starosti a uvolníš se *jednou rukou ho obejme kolem ramen a druhou ho láskyplně pohladí po tváři*

°Pustý ostrov na kterém jsem jen z rodinou. Otřesná představa. Příšerná a strašlivá. Tam bych neměl jediný okamžik kdybych si mohl sundat svou masku, pustit Společníka ven si hrát. Jen tam na dovolenou bych snesl, ale ztroskotat tam by znamenalo že bych velmi brzy osaměl° Možná tak na týden, dva se tam rekreovat, ale ztroskotat tam to by bylo strašné °doznám upřímně, i když důvod své nevole neuvedu° Budy rybařit já a Cody, takže jídlo by být mělo. Však nám pěti stačí tak tři ryby. Budou velké °rzpřáhnu ruce na metr. Tohle dělají všichni rybáři a lovci, zvětšují svou kořist do extrémních rozměrů. Já to nedělám, ani když jde o ryby, natožpak když jde o lidi. Ti jsou tak jako tak dostatečně velcí, takže to nemusím zveličovat. Mimoto stejně si o nich povídám je se Společníkem° Cody rybaří rád, Astor se bude opalovat a Harry? Ten je rád tam kde jsem já.

Tobě by se nelíbilo strávit se mnou a s dětmi pár týdnů na pustém ostrově, kde bychom se koupali v laguně a pili kokosové mléko přímo z ořechu? *zavtipkuje, ale jen to vypustí z úst, musí se nad tím zamyslet. za takový výlet by dala téměř cokoliv. ale i bez ztroskotání bude ten jejich výlet perfektní. hlavně že budou spolu* Doufám, že bude ryby chytat i někdo jiný, protože kdybychom se měli spolehnout jen na moje úlovky, tak to bychom byli o hladu *rozesměje se. s tím, že by něco chytila ani ve snu nepočítá. chce jen vědět, co Dexter rád dělá a zkusit si to. zastaví vodu, protože začíná hrozit, že vana přeteče* Jak se na ten zítřejší výlet tvářily děti? *zeptá se už vážně*

°Zřejmě jsem udělal něco hodně psrávně, protože se tváří prímo nadšeně, takoví tím něžným spůsobem jakým se ženy tváří když jim muž řekne něco laskavého° Pokud se můžu spolehnout že nás nezavedeš na mělčinu °řeknu z usměvem, ale myslímt o smrtelně vážně. Co bych si bez mojí lodi počal, nemám jak jinak vyhazovat mrtvoli a riskovat to v pujčené lodi nehodlám° Chytat tě naučím, hlavně abys jí pak upekla.

*usměje se. tuhle jeho hierarchii hodnot už od něj slyšela dvakrát. zahřeje ji u srdce, že od té doby k nim přibyla i ona. chvíli jen mlčky poslouchá ta jeho krásná slova a vychutnává si ten okamžik obrovského štěstí, pak se k němu nakloní a krátce ho políbí rty. jeho vyznání lásky ji dojme. takovou otevřenost od něj nečekala, o to víc si jí však cení* Ano, moc se těším *řekne nadšeně a dál pokračuje v omývání jeho těla* Ukážeš mi jak se drží kormidlo a jak se chytají ryby? *připomene mu jeho slib*

°Můj Společník, lov, bratříček Měsíc, sada nožů, internet° Ty a děti. A taky moje práce °tohle jsou myslím lidské hodnotykterých si normální lidé váží. Usměju se. Je mi jasné že by neuděla cokoliv bych si přál, ale ta představa že ano je zajímavá° A ty jsi cená pro mě, děláš mě °normálním, nepsychopatickým a naoko° šťastným mužem. °Tohle je myslím ten kousek pohody co dělá lidi šťastnými. Snažím se to něco tam uvnitř uchopit a vytáhnout na světlo, ale dál mi to uniká. Myslím že to nikdy nebudu schopem mít a cítit. Ne nelituji, nemůžu litovat protože lítost je taky cit° Těšíš se na zítřejší byjíždku? °začnu nějaké neutrální téma které se netýká citů a lásky°

Vážně? Co třeba? *zeptá se zvědavě, i když odpověď tuší* A ty jsi zase můj. *usměje se na něj něžně, zatímco jí líbá ruku* Udělala bych pro tebe všechno, co by sis přál. *řekne láskyplnně, natáhne se pro žínku, namočí ji do vody a začne mu jí otírat ramena* Jsi pro mě to nejcennější, co mám. *dodá, protože jí připadá důležité to říct a sleduje tahy žínkou, které mu na těle zanechávají vlhkou stopu*

°Vodu rozhodně přivítám, protože jsem si nedovedla představit jak se koupe v pěně. Pozvednu k ní oči. Tohle je zvláštní věc které už jsem si dřív všiml. Lidé se na mě rádi koukají a dokonce se mě rádi dotýkají. Harry říkal že je to protože jsem pohledný mladík a lidé prý rádi pohledné lidi. Já si tak nikdy nepřipadal, mám ve vypracovaných svalech potřebnou sílu, nejsem znetvořený, ale že bych se považoval za pohledného nebo krásného to bych neřekl. Ovšem pravdou je že pro mě je krésné jen tělo naprosto zbavené krve, to jediné mím očím skutečně lahodí na nejviší míru° Je to skvělé. Jen málo věcí °jako třeba zabíjení° mám raději než pořádnou koupel a vodu °nestarám se o tebe, ale oto abych dělal dobrý dojem na okolí° Musím se o tebe starat, si přeci moje °vezmu jí za ruku a políbím na dlaň.°

*poslouchá ho a sleduje, jak pouší první kohoutek. Jeho povídání věští dost nepříjemnou a nepochybně upocenou budoucnost. nešťastně si povzdechne. nabere do dlaně hustou růžovou pěnu, co vytéká z kouhoutku a na stehně mu z ní vytvoří pořádný bochánek* Škoda *broukne smutně s pohledem zabodnutý do pěny* Co říkáš na moje překvapení? *zvedne k němu zrak a otočí kohoutkem s teplou vodou* Chtěla jsem ti vybrat něco, co by se ti líbilo a udělalo ti radost. Za to, že se o mě tak staráš...

°Odložím dort na záchod což je v dosahu z vany, schodím kalhoty a vlazu si k ní. Je to dost nepohodlný sedět na holé vaně, radši mám lezení do už naplněné, ale co se dá dělat° Tak je to každý rok už odnepaměti. Všichni v létě pouší klimatizaci, větráky, chladničky... Kdyby to bylo všechno spuštění tak by klekla elektrická síť. Není na to stavěná a ani se na to postavit nedá. Takže když je vyhlášen stav ohrožení musí se klimatizace vypínat v bytech a domech během dne a zapínat až na noc. V kancelářích pak naopka °skusím pustit jeden kohoutek a začne týct cosi růžového hustě pěněného. Koukám na to překvapeně, to jsem ještě neviděl° Během těchle období potom přicházení náhlé huríkány. V jednu chvíli je slunečno, v ruhou se zatáhne a v třetí ti padají ryby na hlavu °její představa že bychom odjeli z Miami někam na dovolenou se mi nezamlouvá. Jsem jako jedovatý pavou co má po městě roztažené svoje citlivé sétě, když je opustím tak mi zapadají prachem, potrhají mi je otravní těžkopádní policejní brouci a nebezpečné mouchy mi z nich uprchnou° Nemám na to abych si vzal dovolenou. To mi nedovolí odbory.