Dům rodiny Morganů

To by byla škoda. Ten má cenu zlata *zlehka se zasměje a nechá si vzít koláč z dlaní. vleze si do prázdné vany* Pojď si sám vyzkoušet co to umí *řekne šibalsky a zaplete si vlasy do ledabylého drdolu, aby si je při koupeli nenamočila* Cože? Hurikán a žádná klimatizace? *upřímně se zhrozí. není zvyklá na přírodní katastrofy a už vůbec ne na horka. v Anglii většinu roku prší nebo je zataženo a opravdu slunečné dny by se za ten rok daly spočítat na prstech. oproti Miamskému počasí je to posun téměř z extému do extrému* To abychom vzali děti a odjeli někam daleko *navrhne nesměle a v hlavě se jí začne rodit plán, jak utéct z města a pokud možno i ze státu*

°Ač je někdy Narcisa skutečně otravná a nudná sou lidskostí tentokrát se ukázala v tom nejlepší světla. Jistě že mě potěší bublinková koupel, výřivka a cokoliv co to ještě umí°Dej pozor ať tím dortem neohodíš zeď °a rovnou mi ho dej sníst. Vezmu jí ho z ruky° Rozhodně nehodlám tenhle dárek vracet °ubezpečím jí nasávajíc vůni čokolády z dortu ve svích dlaních° Dá se tam nastavit i studená z krystalky ledu? °vzpomenu si bezděky na svou fantazii co mi před chvilkou vytanula v hlavě. Asi jsem cvok, ale mě studená prostě nevadí. Myslím že je to tím že jsem strávil takovou dobu v chladícím voze. Ale byli tu časi kdy jsem se nemohl zahřát, tenkrát po bratrově smrti° To by se v Miami hodilo zejména v letních dnech když se nesmí používat klimatizace. COž je vyhláíšené od příštího týdne pokud nepřijde hurikán.

Líbí? *zeptá se, protože si není jistá, jestli reaguje na to kouzlo, na vzpomínku, kterou v něm možná vyvolal ten koláč, nebo na tu pro člověka jeho životní úrovně nadstandardní vanu* Nebudu se zlobit, jestli ji budeš chtít dát pryč ať už z jakéhokoli důvodu *ubezpečí ho znovu. nemá ráda milosrdné lži* Podívej, ty kohoutky jsou na různé druhy bublin, pěny, vody... můžeš si tak namíchat jakou lázeň chceš *ukazuje koláčem v dlaních ke kohoutkům a divoce jím tak šermuje* Myslela jsem, že by se ti něco takového mohlo líbit. *řekne potichu*

°Už jen čekám kdy si ukopnu palec, nebo narazím do zdi či futra. Pamatuji si na kurzi pro rodiče kde jsem Ritu chytl když schválně padala. Mělo to nějak utužovat důvěru, akorád se instruktorka zapoměla zmínit kolik taková těhotná žena váží. Málem mi to strhlo ruce a to jsem zviklí tahat pytle z kusy mrtvol. Nechám se nasměrovat na místo které je pro Narcisim účel asi nejvhodnější, vždyť mě taky dobu šteluje. Otevřu oči a hned uvidím koláš, čokoládoví. Ten rozhodně potěší, jen nevím proč ho budeme jíst v koupelně. Teprve pak si všimnu bublinkové koupele které se já netuším jak vešla do naší malinkaté koupelničky. Vana, bublinky, vzduch a jeden sociopat to je pro toho sociopata ráj. Cítím něco co by se dalo nazvat jako dětinská radost. Ano je to dětinská radost jakou jsem měl když se mi podařilo být natolik normální že jsem rozesmál spolužáky vtipem. Kde jen ty časy jsou° To je neuvěřitelné! °snažím se svoje duté, prakticky neexistující emoce nějak slovně a hlavně vhodně vyjádřit.°

*vezme za kliku a otevře dveře. místnost je kouzlem zvětšená. původní vybavení zůstalo sice na místech, ale uprostřed je do země zabudovaná kruhová vana s řadou kohoutků a kupou trysek na dně. zatím není napuštěná, ale vedle vany je na prádelníku postavený čokoládový koláč, který přivezla z kavárny a který spolu jedli ten den, kdy se seznámili. pomůže opatrně Dexterovi dveřmi dovnitř, aby se nepraštil o futra. vezme ten koláč do dlaní, aby ho nepřehlédl, protože jí dalo vážně práci vysvětlit Ruce, aby jí dala ten koláč celý a ne jen kousek. zhluboka se nadechne* Tak, můžeš *řekne plná očekávání a nervózně si zkousne spodní ret*